Červenec 2008

Ceny za bleskovky

10. července 2008 v 13:39 | kiki a niki |  Odměny za bleskovky

Parkur

10. července 2008 v 13:20 | niki a kiki |  Jezdecké sporty
V porovnání s ostatními jezdeckými odvětvími vzniklo skokové nebo parkúrové ježdění jako sportovní disciplína poměrně pozdě. Dobrý a silný skokan byl využíván zejména pro honební ježdění a v kavaleriích. První oficiální soutěž v parkúrovém skákání byla zarganizována v roce 1864 v Dublinu. Teprve v rove 1912 se tento sport stal součástí olympijských her. Za zakladatele moderního skokového stylu můžeme považovat Frederica Caprillioho ( 1868 - 1907 ). Tento Ital představil nový styl sedu jezdce, kterým se jezdec přizpůsobuje pohybu koně. Dnes tento sed nazýváme " lehký stenový sed". Většina koní skáče ve volnosti ráda a dobře. Těžkosti nastanou v okamžiku, kdy musí kůň udržet rovnováhu při skoku s jezdcem na záídech. Proto je dobrý soulad mezi jezdcem a koněm nutný. Jezdec nesmí svou hmotností rušit koně v jeho rovnováze. Mimo to musí mít jezdec dobrý cit pro překážku. To znamená, že je jezdec schopen přivést svého koně co nejlépe na správné místo před překážkou. Někteří jezdci mají větší přirozený "cit a oko pro překážku " nežli jiní. Také někteří koně jsou schopni určit lépe správné místo odskoku. Cit pro překážku může jezdec získat a rozvinout pouze častou praxí.

Westernové ježdění

10. července 2008 v 12:10 | niki a kiki |  Jezdecké sporty
Pokud pomineme rozdílné jezdecké vybavení a oblečení, to nenápadnější, čím se jezdci ze Západu liší od evropských je jejich držení těla. Obě jezdecké školy mají při výchově koně v podstatě stejný cíl- dosáhnout toho, aby se kůň pohyboval lehce, vznosně, byl poslušný a dobře udržoval rovnováhu. Vycvičený westernový kůň je vychován k větší samostatnosti i myšlení v akci. Westernové ježdění má svůj původ ve způsobu, jakým ovládali své koně španělští coquistadoři. Potom se několik století rozvíjelo na dobytkářských rančích. V moderní rekreační podobě vychází z dovedností, které potřebovali kovbojové při práci s dobytkem. Westernový výcvik posiluje samostatnost a kůň je při něm ovládán za minimálního využití otěží. Jezdec drží nesešité otěže jen jednou rukou a koně přenášením váhy těla, kterým naznačuje nejen požadovaný směr jízdy, ale i rychlost. Za ideálních podmínek je kůň vycvičen za použití bezudítkového uždění -bosalu-, na což je připravován používáním pákových udidel s různě dlouhými hýbly ("stromy"). Tím se naučí reagovat i na nejslabší tlak na tlamu, dokonce i na pouhou váhu otěží.
Westernové soutěže: Westernové soutěže jsou jakýmsi ekvivalentem evropských drezurních zkoušek. Kůň při nich musí předvést řadu předepsaných cviků zaměřených na poslušnost a rovnováhu. Většina z nich je často předvádí v plné rychlosti. Důležité je také posouzení kvality základních chodů- kroku, klusu (jog) a cvalu (lope). Všechny předepsané cvik, mezi něž patří třeba obraty kolem zádě (rollbacks), piruety (spins) či parády ze cvalu (sliding stops) se používají při shánění dobytka. třída "Pleasure" je přístupná i průměrných jezdcům. Je zaměřená na převedení chodů, způsobů a ovladatelnosti koně jako užitkového zvířete. Kůň musí umět zůstat klidně stát, i když jezdec sesedne, pustí otěže a odejde. V pokročilejší třídě "Trail" se zkouší schopnost koně překonávat překážky, jaké se mohou vyskytnout v terénu (brána, most apod.). Jída okolo barelů (barel racing) je soutěž, která dokonale prověří pohyblivost a rychlost koně i obratnost jezdce. Jezdí se na čas okolo tří barelů postavených do trojúhelníku. Je to soutěž, která tvoří jakýsi most mezi westernovými soutěžemi otevřenými pro obě pohlaví a rodeem, které je výlučně mužskou záležitostí, navíc obvykle vyhrazenou profesionálním jezdcům, kteří putují od slavnosti ke slavnosti.
Rodeo: Při rodeu se předvádějí klasické kovbojské dovednosti: jízda na nezkroceném mustangovi (bronco-busting), jízda na neosedlaném mustangovi (bareback riding), poutání telete (calf roping) a zápas s býčkem (steer wrestling). Jízda na vyhazujícím nezkroceném koni je spíše ukázkou odvahy než jezdeckého umění. Obvykle končí neúspěchem ve chvíli, kdy kůň, tšsně upnutý řemenem kolem slabin, aby více vyhazoval, jezdce shodí. Poutání telat však vyžaduje dokonalou souhru mezi jezdcem a koněm a dobrý "řezáč" (kůň používaný k oddělování jednostlivých kusů stáda) dokáže instinktivně odhadnout pohyby telete, bleskově zastavit a sám udržovat napjaté las, dokud není tele spoutané, aniž by k tomu potřeboval pokyny jezdce. Podle tradice je Denver v Coloradu považován za místo, kde se zrodilo rodeo pro platící diváky. Stalo se tak v řijnu 1887. Slovo rodeo pochází ze španělského slova rodea, které označujeshánění dobytka. Nejznámější je dnes rodeo Calgary Stampede, které se poprvé konalo v roce 1912 a od roku 1919 je pořádáno každoročné. Nejstarším rodeem jsou však Cheynne Frontier Days, pořádané pravidelně od roku 1897. V roce 1903 přibyla k rodeu nová disciplína, když Bill Pickett, černý kovboj z Texasu popadl za rohy býčka, aby zabránil poranění svého koně. Při zápase porazil býčka na zem a zakousl se mu po způsobu buldoků do horního pysku. I když pravidla rodea kousání vyloučila, zápas s býčkem je od té doby oblíbenou disciplínou a hovorově se mu říká "bulldogging".

Drezura

9. července 2008 v 21:07 | niki a kiki |  Jezdecké sporty

VÍME ŽE SE VÁM NECHCE ČÍST ALE MŮŽE SI TO SKOPČIT!!!

Slovo drezura je francouzského původu- dressage znamená původně vztyčit, přeneseném významu pak cvičit zvířatá. Každý jezdecký kůň by měl procházet základy drezury. První zmínky o výcviku koní lze nalézt ve spisech řeckého filozofa, historika a vojevůdce Xenofónta ( žil přibližně 430-535 př.nl). (Jedná se o spisy Hipparchikos- O povinnostech velitele jízdy a Peri hippikés- O jezdectví.) Xenofón jako první označil jezdectví za vědu a umění. Jeho myšlenky byly inspirací renesančním jezdcům v Utálii, kteří oživili zásady "klasického" jezdeckého umění. Na trěch vyrostlo moderní umění jízdy na koni. Klasická pravidla jízdy byla tehdy většinou udržována jen armádou, v níž se vyskytovali také nejlepší, nejdisciplinovanější jezdci. Rovněž první drezurní soutěže v 19. steletí byly vůastně rčeny k porovnání vlastností nejlépe vycvičených důstojnických koní.
Moderní drezura: Moderní drezura jako soutěžní sport vyžaduje přesné provesdení serie někerých přízemních cviků koně v různém chodu (krok, klus, cval) na určitých místech přesně vymezené pravoúhleé arény (drezurního obdélníku). V ní se zkouší způsobilost koní a jezdců ze všech stupňů výcviku, od základního, až po vysokou školu či přípravu na Grand Prix nebo olympijské soutěže. Na každé soutěžní úrovni- ty lze rozdělit na několik stupňů: základní (Z), lehké (L), a déle pak soutěže mezinárodní úrovně: Sankt Georg (Sv. Jiří.) Intermediate I., Intermediate II., Grand Prix (GP), Grand Prix Special (GPS zvané olympijské)- je projížděnost koní hodnocena při prověrkách. Každý cvik, při stupni Grand Prix je jich dvacet je hodnocen od 0 (nevyhovující) do 10 (vynikající). Drezurní úlohy nižších stupňů až do stupně S se předvádějí na drezzurním obdélníku (aréně) o rozměrech 40x20 m, vyšších stupňů pak na obdélníku 60x20 m. Aréna je uprostře a okolo okrajů označena písmeny, která jezdci naznačují, kde který cvik provádět. Při prověrce nejnižšího stupně se předvádějí jen nejjednoduší cviky. Na stupni "Z" je jich deset- jezdec například začne na bodu A, kde vstoupí do arény, a pracovním krokem projede po středové čáře do bodu C, tam zatočí doprava a opět pracovním krokem projede body M-B-F. Mezi body F-D udělá půlkruh o průměru 10 m a vrátí se k bodu B. Kůň musí být schopen nejen dokonalého pohybu kupředu, ale také do stran, musí umět zkrátit a prodloužit krok ve všech třech chodech. Na nejvyšší úrovni pak musí zvládnout i ty nejtěžší cviky, jako je pirueta (pirouette), při které jeho zadní nohy zůstanou ve cvaluu téměř na místě, zatímco tělo se otáčí; pasáž (passage), vznosný, sebraný, krátký klus; piafu (piaffée), sebraný klus na místě; jednoduchou změnu nohy ve cvalu bez vkládání klusových kroků; přeskok (changament) , kdy kůň mění ve cvalu ve fázi vznosu. (Pro úplatnost je nutno dodat, že do drezury patří i prvky, které se v soutěžích nepoužívají- jde zejména o tzv. cviky nad zemí španělské klasické školy, sestávající z různých výskoků , vzpínaání a kopání, např. levada, courbette, capriole či croupade). Drezura na vrcholové úrovni velice zatěžuje koně i jezdce jak fyzicky, tak psychicky, a proto je nutné koně pro drezuru pečlivě vybírat. Na každém stupni výcviku by kůň měl být hodnocen podle pravidelnosti a uvolněnosti jeho chodů, klidu a poslušnosti, rovnováhy a jeho ochoty zůstat v každé situaci "na pomůckách". Jezdec nebo jezdkyně jsou hodnoceni podle toho, jak dokáží koně ovládat a vykonat s ním předepsané figury. Pokud by hodnotil výkony jeden rozhodčí, pozorující soutěžícího z vnějšku arény od bodu C (jezdec vjíždí do arény vždy v bodě A), mohl by je nesprávně posoudit. proto soutěže hodnotí pět rozhodčích, což je dostatečnou zárukou objektivního posouzení. Na nejvyšších úrovních drezury se soutěžící podle mezinárodních úloh FEI (Mezinárodní jezdecká federace), které se každé čtyři roky poněkud pozměňují, aby se zabránilo stangaci. SOutěže se podle stupně obtžnosti rozdělují na Prix St. George, Intermediate I. a II. a Grand Prix. Vrcholem jsou pak soutěže olympijské. Frezura středního stupně obtížnosti je také spučástí prvního dne třídenních soutěží všestrannosti (military).
"Freestyle": Stále rychleji roste zájem i o nové odvětví drezury- "freestyle", která se přádvádí za doprovodu hudby. Kromě sportovního výkonu se tu, podobně jako v krasobruslení, hodnotí body i umělecký dojem. Tento vývoj není jen návratem k původnímu klasickému jezdeckému umění, jehož známky byly v drezuře někdy setřeny hledáním technické dokonalosti, ale je také přitažlivým podnětem pro novou generaci nadšenců.

Animace

9. července 2008 v 21:04 | niki a kiki |  Animace koní

Jezdecká výbava

9. července 2008 v 21:02 | niki a kiki |  Jezdecká výbava
Jezdecké oblečení je ušité tak, aby bylo pohodlné a Bezpečné. Nejdůležitější jsou vysoké boty a pokrývka hlavy.
Jezdecká čapka: Musí vždy odpovídat bezpečnostním předpisům. Má dokonale padnout a musí být připevněna podbradnámi řemínky.
Obuv: Důkladná obuv je základem jezdeckého oblečení. Podpatky musí být tak vysoké, aby zabránily klouzání ve třmenech, a obuv by neměla mít přezky, za něž by se noha mohla ve třmenu zachytit. Příliš měkké boty nejsou vhodné. Kožené jsou pevbější a bezpečnější než gumové.
Volné oblečení, šály, šperky: Neberte je zásadně ke koním, protože mohou být nebezpečné.
Jezdecké kalhoty: Mají být ušité tak, aby padly přesně na tělo a hladce klouzaly po sedlu. V sedu a na kolenou mají být zesílené a nosí se k vysokým nebo kotníkovým botám.
Chránič zad: Měli by ho nosit všichni jezdci, především děti a jezdci na závodech nebo při skákání.
Chránič těla: Jde o vyztženou vestu, která ztlumí část nárazů při pádu.

Ryzák

9. července 2008 v 20:50 | niki a kiki |  Barvy srsti
Ryzák má rezavou barvu srsti ( barevná škála sahá od světle červené do sytě tmavorudé, někdy až dočerna). Ocas a hříva jsou zbarvené stejně nebo jsou světlejší, nesmějí včak obsahovat žádné černé chlupy. Oči kůže a kopyta mají tmavou barvu. Rozlišujeme světlého ryzáka, ryzáka a tmavého ryzáka.

Strakoš

9. července 2008 v 20:49 | niki a kiki |  Barvy srsti
Názvem strakoš označujeme koně, kteří na sobě mají spojité barevné skvrny různé velikosti. Většía strakaté bělouše. bílé oblasti srsti na nepigmentované kůži se střídají s tmavými partiemi na kůži, která je pigmentovaná. Rozlišujeme rezavé strakoše, hnědé strakoše a strakaté bělouše.

Vraník

9. července 2008 v 20:48 | niki a kiki |  Barvy srsti
Vraníci jsou relativně vzácní. Jejich srst i žíně jsou černé. Oči, kopyta a kůže mají také tmavou barvu. Existují i uhloví vraníci ( jejich černá srst má modravý nádech) a vraníci, jejichž srst je v létě černá a v ziměnahnědlá (dříve se jim říkalo letní vraníci).

Bělouš

9. července 2008 v 20:47 | niki a kiki |  Barvy srsti

Bělouši se vždycky rodí s tmavou srstí a postupně vybělují. S každou výměnou srsti vystupuje pravá barva bělouše zřetelněji. Rozlišujeme četné barevné nuance od červeného po černého bělouše.

Issabela

9. července 2008 v 20:47 | niki a kiki |  Barvy srsti
Issabela, dříve žluťák je vlastně žlutý ryzák. Jeho srst je vesměs žlutá, někdy došeda. Srst je světlá a kopyta také. Baravnou odrůdou issabely je palomino (zlatě zářící srst a jasně bílé žíně).

Plavák

9. července 2008 v 20:46 | niki a kiki |  Barvy srsti
Na obrázku je typický světlý hnědák-zřetelně můžeme rozeznet odlišné zbarvení ve sravnání s ostatními koňmi! Světlí hnědáci mívají často černý hřbetní pruh.

Myšák

9. července 2008 v 20:45 | niki a kiki |  Barvy srsti
Myšák má srst popelavě šedou, v oblasti břicha a na vnitřních stranách nohou někdy se žlutavým nádechem. Ocas, hříva a nohy jsou černé. Myšáci patří mezii koně, kteří se vyskytujií poměrně zřídka.

Grošovaný bělouš

9. července 2008 v 20:44 | niki a kiki |  Barvy srsti
Grošák je jedna z mnoha možných variant vybělujících běloušů. Má menší nebo větší bílé okrouhlé skvrny na šedém podkladě.

Péče o nohy

9. července 2008 v 20:43 | kiki a niki |  Péče o koně
Nejduležitější část koňského těla jsou asi nohy a kopyta. Poranění nohou může být tak vážné, že kůň už také nebude moci jezdit. Aby jste tomuto ponanění alespoň teochu předešli tak se o nohy koně pečlivě starejte.
Kopytní háček- Odstraňijeme jím zaschlé bláto, malé kamínky a jiné nečistoty z kopyt. Kopyta by se měla čistit denně, ale stačí to po každé výižďce. Po vyjížče musíte kopyta vyčistit opravdu důkladně.
Podkovy- Každý kůň by měl být okován. Někteří koně mají tak tvrdá kopyta, že podkovy mít nemusí. Také se koně kovají jen na přední nohy. Pokud není váš kůň okovaný a má kopyta trochu uštípaná zavolejte ihned kováře, ať mu je okrouhá a ( i když to nemusí být) oková ho.

Hřebelcování

9. července 2008 v 20:42 | kiki a niki |  Péče o koně

Koně ustájeni v boxech potřebují každodenní čistění. Není to důležité jen pro jejich čistotu, ale i pro jejich zdraví. Při denním čištění můžete prohlédnout kůži, nohy a kopyta koně a zjistit, nemá-li kůň nějaké zranění. K čištění se používá několik druhů kartáčů.
Kartáč na tělo- Oválný kartáč s krátkými štětinami, podložka je z kůže nebo za dřeva. Na vrchu je látkové poutko na ruku, aby se kartáč lépe držel. Používá se k hřebelcování srsti k vyčesání hřívy a také ohonu.
Rýžový kartáč- Má dlouhé a tvrdé štětiny, podložka je dřevěná nebo plastová. Používá se k odstraňování zaschlého bahna na nohou, v zimě k hřebelcování koní s dlouhou srstí.
Hřbílka- Používají se tři tipy hřbílek: 1) Kovové hřbílko- Železný kartáč s držátkem. Používá se pouze k čištěn na tělo, není určen poníky. 2) Gumové hřbílko- Navrchu je úchyt na ruku. Používá se k odstraňování bahna a vyčesání vypadaných nebo uvolněných chlupů v koňské srsti. 3) Plastové hřbílko- Sttejné použití jako gumové hřbílko. Obě hřbílka jsou vhodná na jaře, kdy kůň líná a je třeba vyčesat chumáče uvolněné zimní srsti.
Vodní kartáč- Má stejný tvar jako rýžový kartáč, má ale kratší a jemnější štětiny. Použíívá se navlhčený k vyčesání hřívy a ohonu.
Stájová utěrka- Plátěná látka, která se používá úplně nakonec k vyleštění srsti.
Hřeben na hřívu- Kovový hřeben, kterým rozčesáváme hřívu před dakší úpravou.
Houby- Používáme vždycky dvě. Jednu na koutky očí a na nozdry, druhou pro okolí řitního otvoru a genitálií. Používejte houby jiných barev, aby jste si je nespletli.

Chody koní

9. července 2008 v 20:40 | kiki a niki |  Chody koní

Krok
Krok je čtyřfázový cestovní chod, při němž můžeme zřetelně slyšet čtyři pravidelné údery kopyt. Pokud krok začíná levou zadní, pohybují se nohy takto: levá zadní, levá přední, pravá zadní, pravá přední. Kůň vydává při kroku velmi málo energie. Jde také o nejsnazší chod pro začínající jezdce. Krok by měl být pohodlný, pravidelný, ale zároveň živý.
______________________________________________________________________________________
Klus
Klus je dvoufázový chod, při kterém kůň zvedá za zamě střídavě dvě diagonální nohy-levou zadní apravou přední, po nichž následují levá přední a pravá zadní, které se zvedají již v okamžik před dopadem protější dvojice na zem. Klus ne nejtěžším chodem pro jezdce, protože kůň se při něm odráží z jedné úhlopříčky na druhou, ale zároveň je nejčastěji používán,protože kůň dokáže klusem uběhnout velké vzdálenosti. Jezdec při klusu vysedává v okamžiku, kdy se nohy dotýkají země.
_______________________________________________________________________________________
Cval
Cval je třífázový chod. Ve cvalu se kůň pohybuje dopředu ve skocích, to znamená, že ve fázi vznosu se žádná noha nedotýká země. Kromě toho je to asymetrický chod: Podle toho, jestli jde o pravý nebo levý cval, posazuje kůň kopyta rozdílně. Tuto asymetriizřetelně pocítíte, neboť kůň rád cválá poněkud "křivě". Dopadá zadníma nohama poněkud více dovnitř než předníma. Kůň používá krk k tomu, aby vyrovnal pohyb.
_______________________________________________________________________________________
Trysk
Trysk je čtyřfázový chod. Je to vlastně prodložený cval, ale se čtyřmi odělenými kročeji, které dodávají chodu ladnost a plynulost.Čtyřdobý trysk, při němž vede pravá přední, má následující sled: levá zadní, pravá zadní, levá přední, pravá přední; pak následuje plný zdvih. Stejně jako při cvalu je i při trysku jedna přední noha vedoucí, což koni dovoluje udržovat rovnováhu při zatáčení.

Schvácení kopyt(laminitida)

9. července 2008 v 20:27 | niki a kiki |  Nemoce koní

VÍME ŽE SE VÁM NECHCE ČÍST ALE KDYŽTAK SI TO SKOPČETE!!!

Popis nemoci: Zánět vazivového střelu uvnitř kopyta. Protože je vazivo vně kopyta, nevytvoří se při zánětu na povrchu žádné otoky, jen jsou nohy na omak horké. Pro koně je to velmi bolestvé onemocnění.
Příznaky: Kůň kulhá nebo vůbec nechce chodit. Koně postiženi touto chorobou někdy natahují přední nohy před sebe a váhu těla přenášejí na zadní nohy.
Závažnost: Schvácení kopyt může být velmi těžké onemocnění. V nejhorších případech dochází k uvolnění kopytní kosti, která dokonce může prorazit ven.
Příčina: Přejídání se nebo příliš šťavnatá tráva na jaře a v létě.
Léčba: Pokud má kůň příznaky této nemoci, zavřete ho do stáje, nedávejte mu žádné krmení, jen trochu sena nebo slámy z ječmene, a ihned zavolejte veterináře.
Jak nemoci předejít: Pokud je kůň k této nemoci náchylný, musíte pozorně sledovat, co a kolik toho sní. Možná ho budete muset v létě na nějaký čas zavřít do stáje a nechat ho vyhladovět. Sice to zní krutě, ale pořád je to lepší, než tahle zlá choroba. Další způsob, jak mu zabránit v přejídání, je nasazení náhubku. Menší otvory vespod náhubku mu dovolí spásat jen menší objem trávy.

Kolika

9. července 2008 v 20:27 | niki a kiki |  Nemoce koní
Popis nemoci: Bolesti žaludku
Příznaky: Při lehčí formě tohoto onemocnění kůň odmítá jíst, celé hodiny prostojí a smutně se dívá. Když je to vážnější, lehá si na zem a válí se po zádech. Při velmi vážné formě onemocnění se kůň silně potí a potácí se ode zdi ke zdi.
Závažnost: Onemocnění může být velmi vážné a přivodit smrt.
Příčina: Krmivo obsahuje příliš koncentrátů nebo něco, na co kůň není zvyklý ( zejména ve velkém množství). Někdy si kůň koliku přivodí pojídáním podestýlkové slámy nebo vypitím velkého množství vody bezprostředně po jídle.
Léčba: Odeberte koni krmivo a co nejdříve zavolejte veterináře. A zabraňre koni, aby si lehal. Docílíte toho, když s koněm budete pořád chodit.
Jak nemoci předejít: Pokud nemá kůň stálý přístup k vodě, dejte mu před jídlem napít. Dodrřujte chna pravidla správného krmení.

Chronická plicní choroba

9. července 2008 v 20:26 | niki a kiki |  Nemoce koní
Popis nemoci: Druh astmatu. Dýchací trubice v plících, kterými prochází vzduch, se zužují, což koni ztěžuje dýchání.
Příznaky: Při větší námaze kůň nemůže popadnout dech. Kůň často těžce oddechuje a přitom se mu zřetelně nadzvedává a klesá břicho. Může mu také téct z nosu.
Závažnost: Pokud kůň vykonává jen lehččí práci, vážné to není.
Příčina: Alergie na prach ze slámy a sena
Léčba: Veterinář předepíše koni léky, které zamezí zužování dýchacích cest.
Jak nemoci předejít: Můžete udělat několik věcí, které koni hodně pomůžou: 1) Před krmením namáčejte seno. 2) vymeťte ze stáje všechny pavučiny, aby se v nich neusazoval prach. 3) Podestýlejte koni stáj hoblinami zbavenými prachu, aubiosí nebp do stáje pořiď gumovou rohož. Pro koně s dýchacími potížemi není sláma vhodná, usazuje se na ní prach. 4) Neskladujte seno a slámu v blízkosti stáje. 5) Pokud potíže přetrvají nebo se zhoršují bude pro koně mnohem zdravější venkovní ustájení.